Setkání na Malé Atlantidě 18,.19.8.2018

Backsterův efekt

Bakcksterovým efektem byla nazvána reakce rostliny (nebo obecně živého organismu) na určitý podnět, myšlenku, emoci či úmysl člověka. Mohli bychom říci, že je to základní způsob vnímání na buněčné úrovni či na úrovni mikroorganismů. Můžeme ho také definovat jako schopnost rostlin „číst“ myšlenky pomocí bionenergetických polí.

kirlian plant

Tuto reakci objevil Američan Cleve Backster začátkem roku 1966. Výsledky svých experimentů publikoval (např. v International Journal of Parapsychology, roku 1968) a obsah těchto článků vyvolal nejen na vědecké půdě bouřlivé reakce.

V červenci 1997 publikoval „The Sun“ rozhovor Derricka Jensena s Clevem Backsterem (je zdrojem pro tento článek). Zde Backster vysvětluje, jak k objevu došlo, uvádí svůj názor na to, co vlastně objevil, vypočítává různé druhy experimentů, které provedl, popisuje reakce vědecké obce.

Stalo se to v New Yorku na Manhattnu v laboratoři, která ještě vlastně ani laboratoří nebyla. Byla to místnost, kde se rozhodl provádět školení v používání polygrafu. Do této místnosti pořídila sekretářka dračinec a fíkus. Měl za úkol tyto rostliny občas zalít. Jednou dračinec strčil pod kohoutek a pořádně ho prolil vodou. Zajímalo ho, za jak dlouho se vláha dostane skrz dlouhý kmínek až do konečků listů. Princip pokusu spočíval v měření odporu na konci listů – změna v odporu by ukazovala, že vláha dorazila mezi elektrody. Připevnil tedy k listům příslušnou část polygrafu.

Backster očekával určitý průběh čáry zaznamenané na polygrafu. Místo toho dostal odpověď jakoby od člověka testovaného na detektoru lži, situaci kdy subjekt lže a bojí se, že tato lež bude objevena (to se projeví fyziologickou reakcí na jeho kůži, což zaznamená polygraf). Stroj tedy vlastně zaznamenává strach, proto Backster chtěl rostlinu nějak ohrozit.

Nejprve zkusil ponořit jeden list do horké kávy. Rostlina měla reakci, která by se u člověka dala vyložit jako nuda. Ale pak ve 13. minutě a 55. sekundě měření Backstera napadlo list, který byl připojen k polygrafu, zapálit. Pouhá tato myšlenka vyvolala v rostlině silnou reakci. Zapálil tedy sirku a přiblížil se k jejím listům. Uvědomil si ale, že silnější reakce už nedosáhne, tak učinil pravý opak: sirku zhasl a zápalky odnesl do vedlejší místnosti. Rostlina se ihned uklidnila.

kirlian2

Backster pro tuto reakci zavedl pojem základní vnímání (primary perception), vědecká obec ho však začala označovat jako Backsterův efekt. Název základní vnímání zvolil proto, že soudil, že tyto reakce vycházejí z mnohem nižší, nejzákladnější úrovně organismu. Pro bližší zkoumání tohoto jevu Backster navrhl následující experiment. V jedné části laboratoře jsou do vařící vody házeny v náhodných intervalech krevety, v druhé části jsou měřeny reakce rostlin. Avšak vzniká zde problém, jak zajistit, aby rostliny reagovaly skutečně na smrt krevet a ne na experimentátora. Protože rostliny se již při několikahodinovém kontaktu s člověkem na něj naladí a „doprovází“ ho i na velké vzdálenosti. Nepomohlo, když s kolegou odcházeli do jeden blok vzdáleného baru. Uvědomili si, že rostliny vůbec nereagují na průběh experimentu, ale na emoce v jejich rozhovoru. Nakonec to vyřešili tak, že rostliny pořídil a aparaturu nainstaloval někdo zcela cizí v cizím prostředí, kde se nezdržovali. Tak mohly rostliny reagovat jedině na krevety.

Backster poté pozoroval reakce různých živých organismů při mnoha různých situacích, uvádím některé z nich:
-  měl dva vzorky jogurtu, do jednoho dál elektrody pro měření reakce, do druhého vzorku dal antibiotika, první vzorek vykázal silnou reakci na smrt „kolegy“
-  měl vzorek jogurtu a kousek pečeného kuřete, které již bylo delší dobu v ledničce, takže se v něm začaly bujně množit bakterie, když kuře ohříval, jogurt vykázal silnou reakci
-  rostlina vykázala silnou reakci při rozbití vajíčka
-  vzorek spermatu vykázal silnou reakci, když dárce vzdálený několik pokojů rozmělňoval amylnitrit (používá se k rozšíření cév, zamezuje mrtvici), a když jej dárce inhaloval, sperma zcela zdivočelo

Z jeho výzkumů tedy vyplývá, že živé organismy – rostliny, bakterie, buněčné organismy apod. – jsou navzájem na sebe napojeny, naladěny. Když to tak vezmeme, na určité úrovni jsou si blíže než my, lidé. Lidské buňky tuto schopnost sice také mají, ale na úrovni vědomí se již vytrácí. Je však otázka, jestli tuto vědomou schopnost lidé ztratili, zda ji vůbec někdy měli nebo zda ji někdy (opět) mít budou.

Zdroj: http://kvetiny.tobudetecubr.net/clanek.php?clanek=4-backsteruv-efekt