Setkání na Malé Atlantidě 18,.19.8.2018

Desátý kontakt - opět Sára

Jen co byl vytvořen kanál, vstoupila do něj Sára. 

"Zdravím tě, moje nejmilejší přítelkyně. Jsem přešťastná, že tě zase slyším," řekla Sára skrze Shantiho. I mně poskočilo srdíčko radostí, že mám "na drátě" svoji milou přítelkyni z druhé reality. Kontakty s paralelní Atlantidou se staly hlavní náplní mého života. Byly pro mě zdrojem neocenitelných informací, jak ve smyslu tajných kněžských mystérií, které jsem měla tu čest přijímat, ale také možných předpovědí, kam se může ubírat naše realita. 

"Jak se ti daří, Sáro? Už sis vzpomněla na vše, co se dělo před příchodem Mága?"

"Na tebe si vzpomínám, moje úžasná kněžko, ale některé věci mám stále v mlze. Velký Mág mi řekl, že prý jsem prošla obřízkou a jinými krutými věcmi, ale na to si nevzpomínám. Vím jen, že klitoris mám teď neporušený."

V tomto okamžiku jsem cítila, že se mi Sára snaží vstoupit do vědomí a sondovat, čím před dvěma měsíci prošla. Nezdálo se mi vhodné jí znovu mentálně ubližovat prožitými krutostmi, tak jsem jí přístup do mého vědomí zavřela. 

"Kdopak se mi snaží hrabat v hlavě?" Popíchla jsem jí.

"Hihi, jsem zvědavá. To jednak a taky si tě prověřuju, zda z tebe případně někdo dokáže dostat tajemství."

"Vždyť sis přeci všechno zapisovala," vzpomněla jsem si na deník, který si Sára psala.

"To ano, ale po srovnání časové odchylky, kterou musel provést Mág při příjezdu na Atlantidu, nelze nic přečíst. Písmenka v deníku jsou zpřeházená a nedávají smysl. A jak se daří vám?" šibalsky se zeptala Sára.

"Nu, docela dobře, udělali jsme nějaké prodeje, takže jsme se trochu finančně zabezpečili. I u nás jsme bohužel závislí na penězích.. Počkat..." najednou mě to trklo, "že v tom máš prsty?"

"Hihi..." zasmála se Sára skrze Shantiho. Opravdu se zasmála. Bylo to úžasné napojení, že médium dokázalo interpretovat emoce. "Aspoň vidíš, co všechno se dá dělat. Teď máme více energie, než potřebujeme, takže ti mohu pomoci."

Poděkovala jsem jí a pak mě napadlo se jí zeptat, jak vlastně funguje naše spojení přes kanál. 

"Je to podobné, jako když zavoláš telefonem a někdo na druhé straně zvedne sluchátko. Bohužel to nejde obráceně, že zavolám já tobě. Je to kvůli bláně, kterou vytvořila naše elita kolem Země."

"Jak se vlastně oddělila vaše realita?", zeptala jsem se.

"Bylo to v roce 1960, kdy si vědci hráli s časoprostorem. Říkalo se tomu projekt Montauk."

"Řekla jsi, že kopírujeme vaši realitu. Co by se stalo, kdyby reality splynuly?"

"Došlo by k implozi, která by ovlivnila časoprostor okolního vesmíru. Je velmi důležité, aby k tomu nedošlo. Proto jsem ti dala techniky a návody, jak tomu zabránit."

Popsala jsem jí, jak jsme za její nepřítomnosti pracovali s Mágem, že jsem prošla trojím zasvěcením a jak se každý den snažím makat. Neubránila jsem se malinko si postěžovat, že s Mágem to bylo stále musíš, měla bys, toto je potřeba....

"Nesmíš se Mágovi divit," přerušila mě Sára, "on má nastavená pravidla pro všechny stejná a nemá čas se s každou zabývat individuálně. Pro něj je důležité, aby energie fungovaly. Ale na druhou stranu jsi tím drilem musela projít, je to kvůli ořezání ega."

Ještě jsme chvíli mluvily o mojí duchovní práci a pak byl čas se rozloučit.

"Uslyšíme se tedy zítra", řekla jsem Sáře. "Tedy pokud bude Shanti ochoten dělat kanál. On vždycky říká: abyste si holky pokecaly, tak já mám celý rozlámaný tělo. "

"On to vydrží, dědek jeden," zavtipkovala Sára. "Já bych se na něj mohla připojit kdykoliv přes den, ale jen v naléhavých případech. Představ si, že by třeba řezal dřevo a já bych mu byť na pět vteřin obsadila vědomí. To by bylo nebezpečné."

"To ano," souhlasila jsem a pak jsme se rozloučily.

 

- pokračování -