Nejbližší termín setkání na Malé Atlantidě 18.-20.5. 2018

Důkaz o změně klimatu a slunečním pulzu

Důkaz o meziplanetární změně klimatu a blížícím se slunečním pulzu

 

Toto je zkoumání tvrdých a naprosto vědeckých faktů o meziplanetární změně a jsou to fakta, ne sporné věci, jsou to neuvěřitelná empirická data.

NASA všem svým vědcům nařídila, aby potlačovali informace, které naznačují, že planetární změna klimatu je skutečná. V učení jednoty RA se mluví o vzestupu, o planetárním dimenzionálním posunu. A může se stát cosi velkolepého, monumentálního a to nejen na Zemi, ale v celé naší sluneční soustavě. Musí dojí k nějakému měřitelnému energetickému nárůstu, k aktivaci naší DNA a k aktivaci planety, k aktivaci nové úrovně času a prostoru – kvantový skok.

 

Zahřívání Země je výsledkem probíhajícího energetického posunu. Jsou tu důkazy, že se celá naše sluneční soustava zahřívá.

NASA se očistila v roce 2009, kdy poskytla pevná data podporující model meziplanetární změny klimatu. Což do té doby bylo jejich nejstřeženější tajemství v této oblasti vědeckých výzkumů. Vrací se tak k jakési představě, že existuje cosi jako energetická éterická pěna, která se rozpíná do naší Sluneční soustavy a je to z jejich strany podloženo opravdu vědeckými fakty.

Obrázek Heliosféra 1

01

Pokud to tam je, co to udělá v interakci s naší Sluneční soustavou? A kdy k tomu může dojít? A jak se na to vlastně můžeme jako lidé připravit?

 

V prosinci 2009 uznala NASA, že opravdu směřujeme do vysoce nabitého energetického mračna a zveřejnila to na svých webových stránkách. Naše Sluneční soustava prochází mezihvězdným mračnem, jež by však podle fyziků současné vědy neměla existovat. Vedoucí doktorka projektu Merav Opherová říká, že z dat voyegeru II. jsme systematicky odvodili, že data, která nám posílá, odpovídají objevu silného magnetického pole a to hned za okrajem Sluneční soustavy.

Obrázek Heliosféra 2

02

Objevili to a neříkají, zda to bylo či nebylo předtím a to je důležitý bod. Doslova nečekali, že by tam něco tak silného se mohlo vyskytovat.

Citace NASA: Sluneční soustava prochází mezihvězdným mračnem, jež by podle fyziků nemělo existovat a s použitím dat z voyageru jsme objevili velmi silné magnetické pole vedle Sluneční soustava.

Astronomové hlavního proudu tomuto mračnu říkají lokální mezihvězdné mračno či lokální shluk.

Je to docela neinspirující název, když uvážíme, jak skvělá ta věc je, pokud způsobí vzestup lidské bytosti. Uvědomme si, že na šířku má přibližně 30 světelných let, čili je to dostatečně velký prostor, který vykazuje anomálie pro nás nepochopitelné. Obsahuje směsici atomů především vodíku a helia a to při teplotě 6000 st. Jen připomínám, že při 100st se začíná vařit voda. Uvedená teplota tohoto prostředí je vědecky podložená.

Obrázek 3 heliosféra detail

03

Rusové však tento jev objevili již v 60. letech a říkají, že se velmi zásadně zvýšil energetický náboj a k tomu by mohlo pouze dojít, pokud opravdu vstupujeme do tak atypického mračna. Toto prostředí je opravdu doslova v sousedství naší heliosféry, což pro vysvětlenou je magnetické pole Slunce, které doslova naráží do oranžovožlutého energetického mračna a tomuto vstupu se říká rázová vlna.

obrázek z časopisu-graf

04

Tyto podklady jsou čerpány z časopisu Nature, publikováno to však bylo až 24.12. roku 2009. Tento vědecký časopis uvádí, že je to velmi silné a vysoké mezihvězdné magnetické pole nedaleko či poblíž naší Sluneční soustavy a nečekali jsme, že to tam bude. Tento článek je volně ke stažení. Graf výsledků v časopise je od roku 2007 a z neznámých důvodů je ukončen v roce 2009, čili jedná se o dvouletý graf, který však naprosto zřetelně vykazuje abnormální křivky grafu v rozpětí těchto dvou let. Všechna data jsou použita ze sond voyegeru a tím stávající vědci došli ke zjištění, že tyto vysoce magnetická pole doslova ničí všechny jejich iluze. Oni opravdu nečekali, že tam něco tak silného bude.

Znova si uvědomte, nemělo by to podle fyziků existovat. Je to 30 sv.let na šířku velké, obsahuje to vodík a helium a to při teplotě 6000st. Celé je to svázáno soudržností magnetického pole.

Je to doslova obrovské.

Protože rychlost světla pro vaši představu je 300tis km za vteřinu a za rok tedy světlo musí vesmírem urazit obrovskou vzdálenost. Je to obrovské, gigantické, opravdu vysoce energetické a opravdu velmi horké prostředí s teplotou 6000 st.

Obrázek č. 5

05

Je to ohromující.

Nicméně si uvědomme, že to opravdu existuje a náš celý Sluneční systém do tohoto zvláštního prostředí nyní vstupuje.

Uvědomil jsem si, že podobné indicie jsou možné doložit prostřednictvím dávných proroctvích, kde se o tomto jevu mluví a je tam naznačeno, že jakmile se s tímto prostředím naplno střetneme, pravděpodobně dojde k velmi velkému záblesku. Ta doba je teď. Z hlediska fyzikálních dějů a souvztažností se však naše Slunce musí nejprve nabít a tím také celé prostředí Sluneční soustavy, než se bude schopna tato energie uvolnit a my si jí můžeme představit jako gigantický vesmírný elektrický oblouk. Pokud dojde k tomuto výboji, my to budeme vnímat jako mohutný záblesk světla. Uvědomte si, že naše Slunce s k tomuto výboji prostě chystá. Aby však k tomuto výboji došlo, musí se nabít jako akumulátor. V samém důsledku se to okolo nás toto kumulování energie může projevovat již také a to meziplanetárními změnami klimatu, ale i klimatickými a geofyzikálními jevy, a také na toto zvýšené energetické pole začíná reagovat i naše planeta.

Citace NASA: Záhada tohoto shluku souvisí s jeho prostředím. Před 10 mil lety existoval v našem klastru do 30 sv.let shluk supernov, který explodoval a takto prý vznikla tato energetická vlna.

Osobně si však myslím, že toto velmi silné pole vychází přímo z galaktického centra jako cílený cyklický jev rámci platonového roku, kdy se zde periodicky střídají období vstupu a výstupu z fotonového svazku z Alcyonu.

Obrázek 6 fotonový pás a Plejady

06

Sovětští vědci již v roce 1962 zjistili, že vstupujeme do jakési zóny aurálního záření fotonového pásu, které má nezvykle zvýšené energetické pole a frekvenční rozhraní. Data z voyageru nám však naznačují, že ono přechodové období nám pozvolna končí, protože v blízké budoucnosti sluneční záblesk doslova zažehne nové děje, které na nás budou mít přímý vliv. Uvědomme si, že toto cyklické střídání světla a tmy z Alcyonu – průchod fotonovým svazkem – za jeden cyklus má dvakrát období světla a dvakrát období tmy. Naše Slunce je osmou hvězdou plejádského systému na té nejvzdálenější orbitě.

Obrázek 7 fotonový pás

07

Například Fridrich vilém Besl uvedl, že všechny hvězdy tohoto plejádského hvězdného systému se pohybují ve stejném směru a to s rozptylem 5 a půl úhlové vteřiny. Musíme si tedy uvědomit, že nám právě končí období duchovní temnoty, ve které jsme dleli 10 tisíc let, a doslova za dveřmi máme období duchovního světla, které bude trvat 2000 let a v tomto období budeme v prostředí velmi vysokých frekvencí. Tyto data nám znovu zpětně potvrdili sondy voyagerů. Současná vědecká obec nám ze svého úhlu pohledu není schopna dát adekvátní a pravdivá data.

 

Doktorka Opherová říká: Shluk je obklopen intenzivním jakýmsi výfukovým plynem ze supernov a díky tomuto by měl být doslova rozmačkán či aspoň rozptýlen. Čili nechápou, proč je toto mračno tak stabilní a silné. Pozorovaná teplota a hustota lokálního mračna pozoruhodně neposkytuje dostatek tlaku k odklonění ničivého žhavého plynu kolem dokola naší heliosféry. Proč je tedy to mračno tak stabilní? Proč nezaniká? Tyto odpovědi nám opět daly voyagery. Data totiž ukazují, že tento shluk má mnohem mnohem silnější magnetismus, než by kdo ve volném vesmírném prostoru očekával. Uvědomte si, že takovýto magnetický náboj jaksi volně poletující prostorem, jak nám naše mainstreamová věda tvrdí, je opravdu nezvyklý jev a nikdo z vědců takové množství magnetické energie skutečně nečekal. Co se tedy stane, když celá naše Sluneční soustava doslova narazí do tohoto velkého magnetického oblaku, který navíc obsahuje i vysokou teplotu? Všechna prostředí budou doslova zmagnetizovaná a zenergetizovaná v dosahu tohoto shluku. Všechno k tomu směřuje a pro zvídavé pozorovatele tyto indicie jsou již patrné.

Toto magnetické pole může poskytnout jakýsi přídavný tlak, potřebný k odolání ničivým silám, které na tento shluk působí. Ať je to tak či tak, jsme součástí dějů, kdy vstupujeme do gigantického silového pole při svém cyklickém pohybu galaxií. Do tohoto mračna, jak bylo zjištěno, narážíme pod určitým úhlem, tak jak to vysvětlil model doktora Harolda Aspdena, což je podobný úhel, jakým vstupuje například raketoplán z oběžné dráhy skrz atmosférický obal naší Země. Pakliže by raketoplán vstoupil do atmosféry pod menším úhlem, byl by doslova odmrštěn zpět do volného kosmického prostoru. Můžeme si to představit jako oblázek hozený na vodní hladinu – žabka. Naopak, pokud by byl tento vstupní úhel příliš ostrý, raketoplán by shořel při vstupu do vnějších vrstev atmosféry. Je to způsobeno vysokým třením.

Obrázek 8

08

Totéž se děje při vstupu Sluneční soustavy do magnetického mračna. Pokud by úhel vstupu do mračna byl příliš malý, od tohoto mračna se odrazíme. Pokud by byl naopak příliš kolmý, shořeli bychom stejně jako příklad s raketoplánem. Nebo jako asteroidy, které většinou shoří v atmosféře. Z toho vyplývá, že nic neděje náhodou a i úhel vstupu do tohoto mračna byl předem vypočítán nějakou vysokou inteligencí. Čili byl předem naplánován.

 

Voyagery se zatím nacházejí za dráhou Pluta a naší Sluneční soustavou cestují zhruba 30 let. Nyní jsou na samém okraji mezihvězdného prostoru. Ještě tam však nejsou. Ještě nejsou přímo v působení lokálního shluku. Ale přibližují se. Data, která zachytily svými přístroji nám jasně ukazují, že shluk je opravdu tady a to na samém kraji Sluneční soustavy, která je chráněna magnetickým polem Slunce (heliosféra). Tato heliosféra je doslova plněna vlastním slunečním větrem do podoby jakési magnetické bubliny či kapky a šířka této kapky je pro vaši představu větší než 10 miliard km. Lze si to představit, že magnetosféra do vstupu do nového prostředí tohoto lokálního shluku funguje jako jakýsi štít, který chrání vnitřní sluneční soustavu a i samotné Slunce před galaktickými kosmickými paprsky a mezihvězdným mračnem. Znovu si uvědomte, že je velmi podivné, že naše Sluneční soustava vstupuje do tohoto lokálního mračna jako když se raketa vrací zpět do atmosféry země, kdy musí mít pro sestup opravdu nastavené velmi specifické podmínky jako například úhel a rychlost. Pokud je tato rychlost velká, potom je i velké tření, raketa se doslova prodírá odporem okolního prostředí (Vzduchu) a z tohoto důvodu začíná žhnout a vydávat i světlo a teplo. Teplo je tedy výsledek nárazu do něčeho hustšího (prostředí). Tuto paralelu jsem uvedl proto, abychom si uvědomili, že přesně totéž se děje a to s celou naší Sluneční soustavou. Začala se zahřívat. Ostatně, jak jsem uvedl před chvílí, toto mračno má teplotu 6000st a součástí tohoto celku je i vysoké magnetické pole. Znovu připomínám, že tyto informace, byly veřejně poskytnuty již v roce 2009 NASA. Rusové tuto problematiku studují mnohem déle a také říkají, že se zásadně navýšil magnetický náboj. Současná věda nemá žádné jiné prostředky, jak to potvrdit či vyvrátit. Voyagery odeslaly zpět na zem opravdu jasná data. Voyager I už v roce 2004 a Voyager II v roce 2007. To byla jakási hranice pro objev paní doktorky Opherové. Slunenční vítr posiluje tuto bublinu heliosféry zevnitř a lokální shluk ji svírá zvenčí. Děje, které budou následovat a budou mít různorodou povahu, jsou již přede dveřmi.

Obrázek 9

09 

Je však mnoho historických předpovědí našich předků, kde o tomto jevu, který nastane, jasně informují. Změny klimatu planety Země se budou projevovat stále častějšími a náhlými změnami atmosferického rázu – tornáda, hurikány, které budou mít mohutnější povahu. Nedávno jsme tomu byli svědky při sledování hurikánů, které postihly Floridu. V posledních týdnech jsme si mohli povšimnout velkých výkyvů počasí na celém světě, kdy například část severní Ameriky byla sevřena mrazem pro tuto oblast výjimečným, naopak Austrálie prožívala období nezvyklých veder a na Sahaře napadlo více jak 20cm sněhu.

V současné době pro vaši představu hned na začátku tohoto roku byly pozorovány neobvyklé přírodní jevy – například 7.1. se objevila na noční obloze jihovýchodní Sibiře sérii elektrických výbojů, které však nesouvisely s bouřkami a měly namodralý charakter v barevném spektru. Je doloženo, že Země souběžně vydávala podivuhodné akustické zvuky. 10.1. došlo ke stejné události v americkém státě Texas a bylo to zadokumentováno velkým množstvím svědků a je to i na videích. Vědci došli k názoru, že měly stejnou povahu jako děje, které se odehrály v JV Sibiři. 16.1. na Severovýchodě USA bylo bizarní divadlo tohoto ohnivého pekla zopakováno a jsou tyto děje naprosto shodné s předchozími událostmi. Tyto děje však nejsou způsobeny Sluncem, protože Slunce procházelo v této době energetickým minimem bez slunečních skvrn.

Obrázek aljaška Kodiak zemětřesení

earthquake-in-Gulf-of-Alaska

Aby toho však nebylo málo, současně s tím se začaly na planetě v tzv ohnivém kruhu rozvíjet série velmi těžkých zemětřesení.

Ty nejvýznamnější byly

9.1. v Karibiku 7,6,

14.1 v Peru se sílou 7,3.

19.1 v Kalifornii 6,5,

21.1. Chile 6,3,

23.1. Aljaška 8,2 magnitudy.

Uvádíme ty nejsilnější, bylo jich však mnohem více. To, že nebyly zveřejněny na hlavním proudu, tak jak by si jindy zasloužily svoji sílou jim věnovat pozornost, je podle mého názoru záměr mocenského systému, kdy se snaží zabránit potencionální panice mezi obyvatelstvem. Zda byly tyto zemětřesení způsobeny průletem kometou 41P a nebo působením výše zmiňovaného lokálního mračna, nám ukáže čas. V každém případě je však zřejmé, že uvedené děje naznačují nezvyklý projev v rámci celé heliosféry a také v rámci naší planety Země. Budou se tyto přírodní děje stupňovat? Víme z minulosti, že zemětřesení jsou následně doprovázena výraznými změnami v podobě tsunami. Vzhledem k tomu, že na Aljašce bylo zemětřesení nejsilnější, přesahující hodnotu 8 magnitudy, předpokládám, že následné dny mi bohužel dají za pravdu a v celém tichomoří a to až do míst Nového Zelandu by pravděpodobně toto tsunami mělo proběhnout. Necháme se tedy překvapit, jaké děje z těchto podivuhodných úkazů vyplynou. Nic se však neděje bezdůvodně, tak i tyto začínající děje, které se především na geofyzikální a klimatické úrovni začínají projevovat prakticky téměř ihned po zimním slunovratu 2017, kdy jsme dokončili poloviční periodu 10 let svátosti, nebudou tyto děje osamocené, ale budou pravděpodobně stále více narůstat. Toto bylo předpovězeno historickými a prehistorickými národy.

Tyto jevy naznačují jakousi očistu na fyzikální rovině planety Země a zároveň budou sloužit jako očistná forma i pro lidské bytosti. Předpokládám, že účel těchto dějů v kontextu s lidskou bytostí na této planetě, má také společnou vazbu. Tyto děje by nás jako lidské bytosti měly více přiblížit soucitu s druhými, změně vlastního myšlení, přehodnocení stavu vlastních hodnot. Protože to nejdůležitější, o co je veden boj, je také lidské duše. Měli bychom tedy v současné době vnímat svět polaritně rozdělený i v této rovině, kdy nám je systémem význam probíhajících událostí zamlčován. Vnímám to tak, že mocní tohoto světa si dál hrají své poťouchlé hry, aby co nejvíc svázali lidské vědomí takovým způsobem, aby tyto hmatatelné průkazné jevy, vědecky podložené se do podvědomí širokých vrstev v rámci své důležitosti nemohly dostat. Na tento fakt upozorňuji z toho důvodu, že všichni hledáme duchovní cesty na pozvednutí vědomí, cítíme období nutných změn a tyto jasně vědecky doložené důkazy by pro ty nevěřící Tomáše měly být jasným faktem, že tyto věci jsou nezměnitelné, narůstající a že jsou jakýmsi fyzikálním potvrzením pro naše vědomí, abychom pochopili, že ta doba, na kterou jsme čekali, je již zde. V závislosti na nově vznikajícím prostředí, které nám bude po jistou dobu domovem, má úplně jiný charakter a to i na úrovni měřitelné fyziky a lidská bytost mi v současné době připadá, jako škuner vysazený na vodu s možností plout do nového prostředí – jiného světa. Nicméně je postavený ze špejlí a papíru. Toto podobenství uvádím proto, že lidská bytost na této planetě zdaleka nemá zprůchodnělé energetické dráhy natolik, aby v nastávajícím novém prostředí mohla efektivně fungovat.

Znovu tedy kladu důraz na to, aby se lidská bytost v této době snažila v rámci své jedinečnosti a individuality především pracovat na vyčištění a zprůchodnění těchto energetických meridiánů svého těla. Pro zájemce, kteří by se o této problematice v širších souvislostech chtěli více dozvědět, nabízíme možnost přednášek a seminářů k uvedeným tématům u nás na Malé Atlantidě.

Vědecky podložená fakta o přítomnosti vysoce nabitého světelného mračna nás nutí k zamyšlení, proč jsou nám tato fakta zatajována, přestože se nás bezprostředně týkají. Musíme si uvědomit, že jak lidská bytost, tak i celá planeta procházejí transformační procesem, který však bude s největší pravděpodobností provázen podobnými výše uvedenými přírodními jevy, které lze charakterizovat jako nutné porodní bolesti při vzniku nového života. Z tohoto důvodu by člověk v této době měl být alespoň částečně na nadcházející jevy připraven v rámci svých možností, například tak jak někteří vědci nového paradigmatu apelují (Wilcock) doporučují. Je potřeba mít zásoby pitné vody a trvanlivých potravin nejméně na dobu 14 dní. Pakliže tito osvícení vědci veřejně toto doporučují, lze očekávat, že v různých částech naší planety může docházet ještě k dalším jevům fatálního charakteru a to nejdůležitější je na toto možné období si zajistit dostatek pití a potravy.

Mějme však na paměti, že tyto přírodní jevy pouze předcházejí hlavní události a tou je sluneční záblesk. Tento sluneční záblesk je předpovězen s pravděpodobností hraničí s jistotou. Položme si otázku, co je patrné z předložených faktů: zda bude či kdy bude. Můj vlastní názor je, že hra již začala a my v této hře budeme přímými účastníky. Očekávám, že vlastnímu slunečnímu záblesku dojde nepozději do roku 2022.

Ale s přihlédnutím k výše uvedeným faktům, je sluneční záblesk možný v rozpětí do dvou let od této chvíle. Očekávám, že následné klimatické a další procesy, které se již začínají projevovat na planisféře této planety, budou dále narůstat tak, jak se celý prostor heliosféry bude kumulovat magnetickou energií z mezihvězdného mračna.

V roce 1859 byla sluneční erupce gigantické povahy a zasáhla především Kanadu. Pakliže by nás tentýž výboj zasáhl v současné době, obnova infrastruktury především na energetické podstatě, celá obnova by stála 40 miliard US dolarů, a trvala by 3 měsíce až 2 roky. Tedy pokud by byl zdroj energie pro stroje a zásobovací auta.

Uvědomme si, že se nalézáme opravdu ve význačném období, kdy se začínají pozvolna naplňovat předpovědi našich předků. Ať už se jedná o dobu ukončení doby temna a vstup do světla, které v současné době můžeme vědecky dokázat. Pás fotonového svazku není žádná iluze, ale vědecky doložitelný fakt, že jsme na nejvzdálenější orbitě okolo tzv. duchovního srdce – Alcyonu v Plejádách, a po dlouhých 10tis letech tmy se vracíme domů, do prostředí, kam patříme.

 

Nicméně to nejdůležitější, co je potřeba si uvědomit ještě navíc, je odstranění faktoru umělé inteligence a to nejenom na úrovni naší planety, našeho Slunce a naší Sluneční soustavy, ale v rámci shluku konkrétního lokálního klastru, kam patří i náš Sluneční systém. Primární záležitost je očistit se nejen na rovině svých duší, otevřít své buněčné paměťové matrice na úrovni DNA, ale v rámci vyššího zájmu evolučních sil také očistit teto hvězdný klastr od vznikajícího dominantního zamoření UI. (Sophia – Saudi.) Je to totiž boj na dvou frontách z úhlu pohledu lidské bytosti a Stvořitel bez ohledu na to, zda zde jsme jako bytosti s vědomím, má prvořadý cíl očistit prostředí od ataku UI. Na druhém místě však nám Stvořitel svými specifickými projevy dnes už i na hrubohotné úrovni dává jasně najevo, abychom se připravili v rámci možností individuální bytosti na nadcházející děje.