Setkání na Malé Atlantidě 18,.19.8.2018

Materializace a posmrtný život

Intenzita pocitu nebo myšlenky je velmi důležitým prvkem v jejich následné materializaci. Tvoří jádro, kolem něhož se formuje elektromagnetická energie. A čím je jádro silnější, tím rychlejší je materializace. To vás může přivést k otázce, zda se duševních obrazů obávat, nebo je chápat jako zábavu. Nastává jeden velmi důležitý problém. Pokud vaše mysl pracuje velmi intenzivně, přemýšlíte v rychlých emocionálních obrazech, okamžitě se to promítne na fyzických událostech. Jste-li pesimisté a všechny vaše myšlenky a pocity končí potenciální katastrofou, pak se tyto představy věrně odrazí i ve fyzické realitě. Čím intenzivnější je vaše fantazie a vnitřní zkušenost, tím důležitější je pochopit metodu, jakou se vnitřní svět převádí do skutečnosti. Vaše myšlenky a emoce začínají svoji cestu fyzického uskutečnění již v momentě svého vzniku. Pokud navíc žijete v oblasti, kde se nachází koordinační body, budete zaplaveni problémy a katastrofami, budete-li na ně myslet, protože všechny myšlenky jsou v takovém prostředí velmi plodné. Pokud však přemýšlíte pozitivně a vyrovnaně, jste optimističtí a tvořiví, zdánlivě vás potká velké štěstí, protože vaše myšlenky a pocity se realizují. Vaše země leží v poměrně silných koordinačních zónách. Realizace plánů tedy probíhají podstatně rychleji, ale stejně rychle probíhá i destrukce.

O duši

Duše není věc, kterou vlastníte. Jste to vy sami. Obvykle dávám přednost výrazu „podstata“, a to jednoduše proto, že s ním nespojujete své mylné představy a její konotace má menší náboženský význam. Problém je v tom, že duši neboli podstatu často považujete za něco konečného, za „věc“, která vám patří, ale nejste to vy. Duše neboli podstata, vaše nejintimnější vnitřní identita neustále podléhá změně. Není to tedy nic, co je vám vrozené. Duše je živá citlivá a vnímavá. Vytváří hmotu a svět, který znáte. Stojí na úplném počátku. V trojrozměrné realitě, na kterou vaše ego soustředí veškerou pozornost, počátek předpokládá konec. Duše neboli podstata existuje v jiných dimenzích, kde naplnění nesouvisí s žádným cílem, duchovním ani jiným. Duše čili podstata je ve stavu neustálé změny, učení a rozvoje, který závisí na subjektivní zkušenosti, nesouvisí s časem ani prostorem. Není to však taková záhada, jak by se zdálo. Všichni hrajete hru, kdy egoistické vědomé já předstírá, že nezná své skutečné vnitřní já. Ego je část celého já, takže si jej musí uvědomovat. Ve svém intenzivním soustředění na fyzickou realitu jej však popírá, protože nedokáže využít tuto skutečnost ve fyzickém slova smyslu. Vaše ego má dveře otevřené ke svému vnitřnímu já. Není odříznuto od duše neboli podstaty. Daleko raději však jmenuje sebe kapitánem lodi. Soustředí se na plavbu po moři fyzické reality a nenechá se ničím vyrušovat. 

Duše má sama o sobě největší motivaci, nejvíce energie. Je to ta nejschopnější existující vědomá jednotka.

Podstata je koncentrovaná energie, kterou si těžko dokážete představit. Má neomezené možnosti, ale zároveň si musí při vytváření svých vlastních světů zachovávat svoji identitu. Nese tíhu všech svých existencí.

psych17

Zpanikaříte

Váš názor na realitu je natolik zkreslen, že zpanikaříte, pokud skutečnost přestane zapadat do vaší teorie. 

Svět, který znáte, je jedna nekonečná materializace přijatá vědomím, a jako taková tedy platná.

Zkušenosti ve spánku

V dostatečně hlubokém spánku je vnímání duše relativně neomezené. Pijete z čisté studny poznání. Komunikujete s podstatou svého bytí, se zdrojem své kreativní energie. Tyto zkušenosti, nepřeložené do fyzických pojmů, po probuzení zmizí. Nepamatujete si je. V některých snech však čerpáte a využíváte zkušenosti z hlubšího poznání. Nejsou totožné, ale přinejmenším je připomínají. Tato hladina vědomí, na kterou se dostáváte ve spánku, dosud nebyla vašimi vědci popsána. V takovém stavu vědomí se uvolňuje energie potřebná ke vzniku snů. Sny pomáhají fyzicky orientovanému já pochopit nedávné zkušenosti. Ty se potom vrací do své počáteční podoby. Rozkládají se a jejich útržky se stávají pro fyzické smysly minulostí. Celá zkušenost se však vrací do původního stavu.

psych16

Posmrtný život

Neexistuje tedy jedna posmrtná realita, ale liší se podle zkušeností. Existují různé dimenze, do kterých se individuální zkušenosti uchylují.  Někteří jedinci mohou jistá stadia vynechat. Nemusím asi zdůrazňovat, že nemocnice a zotavovny nejsou fyzické. Jsou často udržovány průvodci, kteří dodržují nutná pravidla.Dále existují školicí a výchovná centra, kde je realita jedince vysvětlena podle jeho schopnosti a stupně rozvoje. Zpočátku jsou nutná určitá přirovnání, kterých se postupně jedinci zbavují a osvobozují se od nich. V těchto střediscích existují určité třídy pro ty, kdo se chtějí vrátit do fyzického prostředí. Učí se metody, jak promítat emoce a myšlenky do fyzické skutečnosti. V trojrozměrném světě není čas na rozmyšlenou mezi vznikem myšlenky a její materializaci. Jakmile vědomí opustí tělo na příliš dlouhou dobu, je spojení přerušeno, zatímco v mimotělesných stavech je nadále udržovalo. Může se stát, že jedinec, který zemře, mylně interpretuje svoji zkušenost a má tendenci vrátit se do těla. K tomuto jevu dochází, pokud se vědomí příliš ztotožňuje s fyzickým tělem. 

Sen jako posmrtné prostředí

Jakmile vaše fyzické tělo usne, ocitnete se v prostředí, kam se dostanete po smrti. Máte stejně tvořivou energii a schopnost být aktivní, jak to bude možné až po vaší fyzické smrti. Zjednodušeně řečeno, obrátíte svoji pozornost na jiné dimenze. Část vašeho já si uvědomuje každou zkušenost a událost, kterou procházíte ve snu. Sny nejsou o nic větší halucinace než váš každodenní život. Vaše bdělé já sní, stejně jako se vaše snící já zapojuje do života. Vy sami jste autorem svých snů stejně tak jako každodenních událostí. I vaše denní zkušenosti jsou sny. Pravda je jednoduchá, v „létacím“ snu skutečně letíte. Dostanete se do prostředí a podmínek, které jsou přirozené vědomí nesoustředěnému na fyzickou realitu. Můžete tedy získat zkušenosti podobné posmrtným. Hovoříte se zemřelými přáteli či příbuznými a znovu prožíváte některé minulé zážitky, procházíte se na místech, kde jste byli před padesáti lety fyzického času, cestujete prostorem, potkáváte své průvodce, dostáváte instrukce, učíte ostatní, děláte významnou a užitečnou práci, řešíte problémy, máte halucinace. Fyzický svět činí rozdíl mezi myšlenkou a předmětem, ale ve snu je to totéž. Nejlepším způsobem, jak se předem seznámit s posmrtnou realitou, je prozkoumat a porozumět charakteru vlastních snů. 

Ve snu opravdu řešíte své problémy, zatímco v bdělém stavu si pouze uvědomujete možnosti a způsoby jejich řešení, které jste se naučili ve snu.