Setkání na Malé Atlantidě 18,.19.8.2018

Nové informace o slunečním pulsu

Podle nových informací, které se Shantimu podařilo shromáždit, roztřídit a analyzovat, dojde v nejbližší době k sérii událostí, které lze nazvat slunečními pulzy. Tento článek nemá za cíl vědecky dokazovat toto tvrzení, i když tyto vědecké důkazy lze na internetu běžně vyhledat.

Veškeré důkazy ze satelitů, dálkových sond a supervýkonných teleskopů, nám totiž neukazují nic nového. Jenom potvrzují to, co věděly už dávné civilizace. A jak to mohly před tisíci a tisíci lety ty civilizace vědět? No nejspíš proto, že už něco takového někdy zažily. 

Celý vesmír se pohybuje na principu spirál či cyklů. Neboli vše se znovu a znovu opakuje, jen za rozličných podmínek. To se týká vesmírných velecyklů na úrovni galaxie, ale úplně stejně například cyklického střídání ročních období. Tyto cykly jsou vytvořeny a udržovány nejvyšší vesmírnou silou, řekněme bohem. Děly se, dějí a budou se dít, dokud bude tento matrix existovat. Tak jako si můžeme být jisti, že po jaru přichází léto a nikdo z lidských bytostí to nemůže ovlivnit, stejně tak si můžeme být neochvějně jisti, že to platí na jakékoliv úrovni cyklických dějů. 

Nám se podařilo se narodit do období, kdy se ne jeden, ale více velecyklů sbíhají v jeden mystický akupunkturní bod a to je teď. Jedná se v kosmickém měřítku o tak výjimečnou situaci, že s ní nemáme jako poslední setba žádnou zkušenost a to ani na úrovni buňkové paměti. Velmi stručně a jednoduše řečeno, celá naše sluneční soustava se na svém cyklickém pohybu dostává - doslova vlétá jako projektil - do energetického prostředí, které se značně odlišuje od toho, které nás obklopovalo posledních deset tisíc let. Najednou je kolem naší sluneční soustavy fakt horko a fakt husto. Bez ochranných mechanismů bychom shořeli jak papír, protože okolní teplota je stejná jako na slunci - 6000 stupňů. Toto relativní bezpečí před destruktivními vlivy vesmíru zajišťuje heliosféra, což je energetický obal sluneční soustavy. Více například ZDE

A teď trochu fyziky. Jakmile se sluneční soustava plně zanoří do tohoto žhavého prostředí (a to se děje teď), sevře svým silným magnetickým polem bublinu heliosféry, která nás chrání. Částice slunečního větru nemohou unikat do okolního prostředí a slunce se začíná nabíjet. Jakmile přesáhne vnitřní nabití slunce určitou hranici, slunce část přebytečné energie vyfoukne do všech stran kolem sebe. Jako když začne pískat pojistka u tlakového hrnce. Energetická tlaková vlna proběhne celou sluneční soustavou a je úplně jedno, jestli tomu věříme nebo ne. To je neúprosná fyzika. 

Tato situace byla předpovězena dávnými civilizacemi s docela přesným datováním. Oni ale neměli žádné věštecké schopnosti, oni to jednoduše spočítali, protože zjistili, že tyto události se cyklicky opakují. Nyní se už nejen v esoterické komunitě ví, že tento sluneční záblesk přijde s největší pravděpodobností v roce 2022. Toto bylo jen stručné shrnutí toho, co už delší dobu víme. Avšak najevo vyšly další indicie, které naznačují, že před hlavním zábleskem přijde ještě několik menších pulsů a to celkem 11. Jak na to astronomové přišli? Docela jednoduše. Pozorovali jinou sluneční soustavu, která do tohoto fotonového pásu vletěla pár let před námi. A co viděli? Pšouk pšouk, pšouk, pšouk, pšouk, pšouk, pšouk, pšouk, pšouk, pšouk, pšouk. Celkem 11x v rozmezí dvou let.

No a teď se asi ptáte, kdy dopadne první ze série slunečních záblesků na Zemi. Bohužel jeho přesné datum a intenzita se nedají přesně předpovědět, je ve hře více faktorů a jedním z nich je i lidské vědomí. Ale to je samostatné téma, které bude námětem dalšího článku. Jediné informace, které můžeme v tuto chvíli poskytnout, jsou takové, že s největší pravděpodobností projde první pšouk v rozmezí konec listopadu 2019 až polovina ledna 2020. Očekává se globální výpadek elektrické sítě.