Přístroj na terapii inertními plyny je již na cestě.

Sedmý kontakt - prostředník

"Tady Sedmička".

"Zdravím tě, Sedmičko. Než ti řeknu, co jsem se dozvěděla, potřebuji o vás znám co nejvíce informací"

"Žijeme ve vesnici pod posvátnou horou Říp. Jsme tu tři, já, můj otec a moje dcera, která je zároveň dcerou mého otce. Moje matka již zemřela. Jednoho dne odešla z domu a již se nevrátila. Všechny muže od dvanácti let z naší vesnice odvedli. Mého otce tady nechali, protože je něco jako duchovní vůdce vesnice a udržuje staré tradice.."

V tuto chvíli jsem se trochu zarazila. Proč nechali v celé vesnice jenom jednoho muže a zrovna jeho? Ale Sedmička jakoby tušila moje zaváhání, pokračovala:

"Otec se musí každých 6 hodin hlásit na určitém místě u vesnice, kde je instalováno zařízení na snímání čipů. Tím má systém nad ním kontrolu."

"A proč se tvůj otec nepřipojí do našeho kanálu osobně?"

"Můj otec vytvořil jedinečný kanál pouze pro mě a pro tebe. proto se ani neptám, jak se jmenuješ, neboť jsem si jista, že ty jsi ta pravá osoba, která nám pomůže. Vím o tobě jen to, že jsi z kvadrantu reality, která je časově za námi, takže se u vás některé děje ještě neodehrály."

Kladla jsem jí potom ještě několik otázek ohledně jejich duchovní práce, ale bylo zjevné, že má jen omezené vědomosti a že studnice znalostí bude její otec - mág.

Když mi dovyprávěla jejich příběh, řekla jsem jí, že znám někoho, kdo by uměl odpálit čip u její dcerky, ale zatím jí nemohu říct více. Určitě se jí ještě ozvu. Požádala jsem jí, aby uvolnila kanál a hned jsem se spojila se Sárou.

Vypověděla jsem jí, co jsem se dozvěděla a shodly jsme se na tom, že spojení dvou skupin by přineslo mnoho výhod  - skupina by byla schopna vyrábět více tvůrčí energie, se kterou by mohl mág jako mužský prvek pracovat, byla by zde naděje na energetickou rekonstrukci odstraněných klitorisů. Posílilo by se ochranné pole nad prostorem komunity a hlavně se objevila naděje na změnu reality. Bylo zde ovšem také nebezpečí prozrazení.

Sára mi vložila na bedra obrovskou zodpovědnost. Řekla mi totiž, že to nechá na moji úvaze, zda druhé skupince prozradím místo jejich pobytu. Bylo na ni znát, že na jednu stranu si to moc přeje a na druhou stranu se obává, zda to není nějaký nastrčený špeh, kterých je všude spoustu. Tito lidé dostávají za udávání výhody od systému.

"Pokud se rozhodneš jim o nás říci, musí přijet všichni tři a cesta jim nesmí trvat déle než šest hodin. Když se totiž člověk pohybuje více jak 4km/hod, je obtížně zachytitelný přes čip. Ale po šesti hodinách dokáží vyladit přístroj tak, že čip identifikují. Tady u nás na Atlantidě se musí skrýt pod ochranný štít a musí dojít okamžitě k odpálení čipů..."

"Počkej Sáro, řekla jsi na Atlantidě?"

"Ano, to je název naší komunity."

"Tak to je legrační, protože my tady tomu místu říkáme Malá Atlantida"

 "Týýý joooo, tak tomu říkám synchronicita". Sára asi vykulila oči stejně jako já.

"Teď k tomu čipu," vrátila se Sára zpátky k tématu. "Čip má tři části, které by se daly přirovnat k motoru, palivu a výkonu. Odpálí se palivo a výkon, ale motor zůstane. Systém ho stále vidí, ale není schopen ho lokalizovat, snímat data a ovlivňovat nositele. Odpálení se dělá pomocí krystalu kombinovaného s orgastickou energií."

Potom jsme se Sárou probíraly můj blížící se zasvěcovací rituál a techniky, které musím zvládnout.

Ještě ten den jsem se spojila znovu se Sedmičkou, abych jí sdělila, že ta osoba je ochotna odpálit čip u její dcerky. Byla tak nadšená, že se chtěla okamžitě sebrat a odjet za ní.

Uvažovala nahlas: "Budeme tady muset všechno nechat. Nemáme vznášedlo, tak budeme muset jet bryčkou."

Upozornila jsem ji, že to budou muset stihnout za 6 hodin, což mi i potvrdila, protože je to zrovna ta doba mezi jednotlivými hlášeními mága systému, aby ho neodvedli jako jiné muže.

"Teď už to otci mohu říct," vesele řekla Sedmička. "On totiž zatím neví, že spolu komunikujeme. Nechtěla jsem mu to prozradit, protože jsem do této chvíle nevěřila, že mi pomůžeš. Počkej chvíli, zavolám ho".

"Zdravím tě. Dcera mi teď o tobě řekla," ozval se v kanálu mág. "Dovol mi, abych si vyzkoušel, jestli jsi ta, na kterou čekáme."

Poslal mi určitý impuls na dálku a potom se ptal, co jsem cítila. Popsala jsem mu svoje pocity a on řekl: "Ano, jsi to ty."

"Dobře", reagovala jsem. "Ale jak se jmenuješ ty?"

"Kvůli naší bezpečnosti ti to nemohu prozradit. Říkej mi, jak uznáš za vhodné."

"Budu ti tedy říkat Velký Mág," rozhodla jsem.

Teď nastal kritický okamžik, kdy jsem mu musela prozradit jméno vesnice, kam se budou přesunovat. Riskla jsem to a řekla název.
"My se bohužel nemůžeme orientovat podle názvů, protože vlastní jména míst byla z našich pamětí vymazána velkým frekvenčním pulsem. Místo názvů používáme římské číslice. Neznáš blízko nich nějaké historické místo?"

Vzpomněla jsem si na jednu slovanskou osadu blízko nás a doufala, že v jejich realitě se bude nacházet také. Popsala jsem mu to.

"Asi vím, kde to je. Mám tady nějaké staré mapy, tak si to najdu. Ale musím tě o něco požádat. Potřebuji, abys náš přesun energeticky dotovala. Otevřu jakýsi kanál mezi paralelními světy, skrze který poteče energie." Popsal mi způsob, jakým budu generovat energie, kterou si on bude stahovat. Souhlasila jsem.

"Velký Mágu," vzpomněla jsem si najednou, "jaké je u vás teď datum?"

"Za dva dny bude konec šestého měsíce", řekl, "to dosáhne moje dcera a zároveň vnučka čtyř let. Proč to chceš vědět?"

"Tak to bude malér. Na Atlantidě je konec sedmého měsíce."

"Hmm," uvažoval Mág, "tyto časové anomálie vznikly při velkém pulsu. Slyšel jsem o tom. Budu tedy na místě muset udělat jakousi časovou dilataci, aby se náš čas sjednotil."

Pak pokračoval: "Náš přesun musíme uskutečnit co nejdříve. Abych ti to vysvětli. Vládci vytvořili kolem Země jakési frekvenční pole, které se dotuje lidskou životní energií. Toto pole se stále zesiluje a je stále těžší skrývat svoje aktivity."

Velký Mág chtěl se mnou probírat ještě další věci, ale já jsem navrhla, abychom to probrali, až bude na Atlantidě. Mág souhlasil.

 

- pokračování  -