Přístroj na terapii inertními plyny je již na cestě.

Třináctý kontakt - návštěva

V poslední době se Sára začala spojovat se mnou přímo. Když jsem se zklidnila do alfa stavu nebo jsem energeticky pracovala podle jejího návodu, cítila jsem, že se na mě napojuje a někdy mi předávala různé inspirace. Ten večer jsem po obvyklém rituálu ležela na gauči  a nechala jsem si doznívat energetické pole v těle. Najednou jsem cítila, že se se mnou chce spojit Sára, tak jsem ji pustila do vědomí.  Zeptala se mě, jestli bych chtěla k nim jít na návštěvu. Samozřejmě jsem chtěla!

Vzala mě za ruku, prošly jsme jakýmsi mlhavým mlékem a najednou jsem byla u nich. Ocitla jsem se v chrámu. Všechna děvčata už na mě čekala, obklopily mě a každá si chtěla sáhnout na ženu z jiné reality a vyjádřit svoji lásku.  Zahlédla jsem i Velkého Mága, seděl na zemi v jogínském sedu, v ruce měl palcát s krystalem a usmíval se na mě. Pak mě Sára vysvobodila z obležení děvčat a zeptala se mě, jestli se chci podívat ven. Procházely jsme chrámem, což byla přestavěná hospodářská budova, úplně stejná, jako je v naší realitě. Skoro vše bylo ze dřeva, uprostřed chrámu stála velká konstrukce pyramidy uprostřed s kulatou fontánou. Podlaha byla obložena mozaikovou dlažbou s vymodelovanými ornamenty. Hlavní místnost chrámu byla obrovská, lemovaná jakýmisi otevřenými kójemi, které sloužily na spaní. Pokračovaly jsme k hlavnímu vchodu, malá děvčata poskakovala kolem nás a za nimi šly ostatní ženy. Vyšly jsme prosklenými dveřmi ven na travnatou plochu před chrámem a mně se údivem rozevřely oči. Viděla jsem jezírko s rybami, pergolu a letní kuchyň. Všechno to vypadalo úplně stejně, jako v mých vizích před několika lety. Na základě těchto vizí vznikl projekt přestavby hospodářské budovy i u nás. Zde jsem vlastně viděla už viděné. Bylo to neskutečné, silné a emocionální. Klesla jsem na trávník a rozplakala jsem se. Dívky se kolem mne srotily, hladily mě po vlasech, utěšovaly mě a usmívaly se na mě. Cítila jsem jejich lásku až do poslední buňky. Hlavou i blesklo, že všechny tyto ženy a dívky, jeden malý chlapec a vlastně i Velký Mág na mě spoléhají, hledí na mě s nadějí, že zvládnu svoji mentální práci. Že se Shantim vytvoříme v naší realitě takové podmínky, aby se tyto nebohé duše mohly u nás narodit. Jedině tak mohli všichni uniknout z pekla, ve kterém žili. Zmítaly se mnou silné emoce lásky a lítosti.

Za chvíli mě Sára odvedla do zadní části chrámu, kde byly na zemi rozmístěné pohodlné polštáře a pohovky. Sára mě usadila na jednu z pohovek a začala mě hladit a líbat. Jak se naše těla začala dotýkat, kolem nás se vytvářelo energetické pole podobné barevné duhové mlze, která se začala vlnit, až vytvořila dvojitou světelnou spirálu. Stoupala jsem po té spirále nahoru a dolů a u toho jsem prožívala pocity rozkoše a euforie, něco jako naprostou blaženost. Najednou mi Sára řekla, že je čas jít a pomalu mě odváděla zpět do mojí reality. Nechtělo se mi, ale Sára mě zase vedla tou mléčnou mlhou a najednou jsem byla zase doma. 

Spojení se Sárou ještě chvíli trvalo, tak jsem se jí zeptala, jestli jsem tam byla jen v představách nebo doopravdy. Sára mi vysvětlila, že jsem nebyla ve hmotném projevu jako oni, spíše jako zhuštěný protonový mrak. "Byla jsi téměř hmatatelná."

- pokračování -